Kdo je Zuzka Zelinková? Finalistka MČR v sólo tanci!

Jaká jsi měla očekávání? Věřila sis na finále?

Vůbec jsem nevěděla, co mám výsledkově od této soutěže očekávat. Ten systém byl prostě úplně nový a nikdo jsme moc nevěděl, co to přinese. Bylo to úplně první MČR v sólo tanci, tím pádem i moje úplně první MČR. Navíc byly mezi námi i holky, se kterými jsem se na sólo soutěžích nikdy nepotkala, protože normálně soutěží v páru.
V latině jsem byla z postupu do 2. kola nadšená. Vzhledem k nasazeným holkám nás totiž z prvního kola z 38 postupovalo pouze 13 (jen díky výsledkově shodě). Jak mohu dopadnout ve standardu jsem také moc nevěděla, ale určitě jsem si věřila víc než v latině. Ve standardu jsem nakonec skončila 6., ale s tím, že 4. - 6. místo mělo stejný součet umístění a o konečném výsledku tedy musely rozhodovat jednotlivé známky, které mě nakonec usadily na 6. místo. V latině chci do příště určitě zapracovat na prezentaci. Jsem malá, ne moc výrazná, a to chci určitě zlepšit. Ve standardu bych zase potřebovala zapracovat na kondičce. V tom finále už jsem fyzicky trochu odpadla. A hlavně se mi vůbec nepovedl ukázkový waltz - zatančila jsem ho snad nejhůř, jak jsem ho kdy zatančila. Možná to tam na mne celé trochu dolehlo.
 

Jak sis MČR užila? Měla jsi v hledišti nějakou podporu?

Tančilo se mi dobře, cítila jsem se skvěle - měla jsem hezké šaty, byla jsem krásně namalovaná a učesaná. Bylo to tam krásně nasvícené, parket se nesmekal, skvělá atmosféra, i se soupeřkami jsme se vzájemně podporovaly. Na oba dva dny se na mne přijela podívat celá moje rodina i s babičkou a s dědou z Moravy. Na místě mě podpořili i moji hlavní trenéři - Anička Krátká a Adam Havlíček. A pak i Honza Němeček, který mě svými vtípky zbavoval stresu.
Jediné, co mi trochu kazilo radost z tance, byly nové boty, které teda na pohled vypadaly dobře, ale měla jsem z nich úplně rozedřené nohy. Obejít parket na závěrečné vyhlášení byl fakt výkon. Ale stálo to za to.